Králové ledové arény (2010)

20. říjen 2011 | 17.12 |

V půl třetí byl sraz na Václavském náměstí, kde jsme se všichni měli sejít pod ocasem koně. Nejdřív na mě zaútočila Asti, Andy, a pokud si to pamatuji správně, tak Míša.

Asti jsem zpočátku málem ani nepoznala a holky z toho měly potom dobrý den. Pod sochou seděla Kaitlin, Areneis a Abigail. Ty se moc dlouho nezdržely, takže nakonec zbyla Asti, Andy, Kočkodlak, Míša a uch, další dvě dívčiny, mám dojem, že jedna z nich si říkala Sib. Ach, ta moje paměť na jména a sranda bude, až budu dávat dohromady jména vystupujících v O2 aréně. Takže, abychom nějak zabily čas, šly jsme z Václavského náměstí do Holešovic, odtud metrem na Flóru, kde se holky najedly. Odtud se šlo k Asti domů, kde jsme si odložily věci, protože do O2 arény se nesmí brát jídlo, pití, foťák a mnoho dalšího. Mimochodem, během té chvíle mě stihl pokousat Astinin agresivní křeček, a to jsem si ho prosím pěkně jenom pohladila a už mi prevít visel na prstě. Také má nádherného rezavého kocourka a roztomilého pejska.

Další fáze byla, že jsme musely dorazit k již zmiňované O2 aréně, poté projít detektorem kovu, nechat si prohledat baťoh a najít správné místo k sezení. Musím říct, že jsem si schválně nic nezjišťovala, abych se nepřipravila o překvapení. Místa jsme nakonec našli a výhled byl parádní a dokonce i levný, za 450 K4 lístky, no nekupte. Sedadla byla v sektoru 217, čísla sedadel byla 11 až 18. Já měla tu osmnáctku.

0001pt;text-align: justify;line-height:normal">Překvapilo mě, jak si Asti pamatovala jména účinkujících, protože ona už byla na minulých představeních. Králové ledové arény nakonec začali o půl hodiny později, než měli a řeknu Vám, to co na tom ledě předváděli, bylo nádherné. Akcí nás provázel Leoš Mareš, kterému se dařilo obecenstvo udržet v dobré náladě. Každé jednotlivé číslo uchvátilo a bylo plné světelných efektů a výborných krasobruslařských výkonů. Nakonec přišlo létající vystoupení krasobruslařského páru, jenž dovedl svoje umění k dokonalosti. Mám dojem, že téměř celá O2 aréna přestala dýchat, když se na bílých šátcích vznesli do vzduchu a zase ladně přistáli na ledě a dál pokračovali ve své krasojízdě. Dalším překvapením byl náš krasobruslař Tomáš Verner, jenž předvedl svoje číslo na hudbu Michaela Jacksona a poté si z diváků vystřelil tím, že Leošovi šlohl mikrofon a uvedl další účinkující. Dalším českým krasobruslařem byl Michal Březina, který si zvolil Zpívání v dešti. Nesmím také zapomenout na Jevgenije Pljuščenka, kterého na housle doprovázel neméně slavný Edvin Marton. Celé představení měli nádherně připravené, a když to člověk vidí na živo, a ne v televizi, zanechá to v něm nezapomenutelný zážitek. Musím se zmínit ještě o Asti, jež mě překvapila svoji pamětí na jména a trefnými komentáři.

Poté se jelo k Asti domů a po představení se od nás odpojily ony dvě dívčiny, jejichž jména si nepamatuji (pardon, když tak se nahlaste). Takže zbyla Asti, Andy, Míša, Kočkodlak a já. Musely jsme patnáct minut počat, než nám jel autobus, tedy jaksi jsem zapomněla, že k tomu autobusu jsme nejdřív musely dojít...na zastávce se od nás odpojila Asti, kterou přepadla špatná nálada, splín, vyberte si. Tak za ní šla Andy a něco tam řešily, více to komentovat nebudu.

Když jsme konečně dorazili k Asti domů, tak se začalo přinášet jídlo a já se na něj opět jenom koukala, protože jsem měla svoji milovanou migrénu. Ale musím říct, že dort se Asti a Míše povedla a měly ho ozdobený jahodami. Další, koho chytila špatná nálada, byla Andy, ale snad se to pak zlepšilo. Já nevím, protože moje migréna (grrr) mě donutila jít spát.

Takže, všem oslavencům jsem rozdala dárky a hurá do pelechu. Jenom mě štvala skutečnost, že já jsme u někoho na oslavě a musím si jít kvůli migréně lehnout. Mimochodem, v noci jsem chtěla zabít kocourka, který se hrabal v odpadcích a dělal u toho neuvěřitelný randál. Mám dojem, že jsem usnula, ale nejsem si tím jistá, protože pak si do pokoje šla lehnout i Andy, která spala na zemi. Jenom abyste si o mně nemysleli kdo víc co, tak ona si zem vybrala dobrovolně, protože tam prý spí ráda. Dalším rušivým elementem byl onen roztomilý pejsek, začal štěkat, ještě jsem slyšela Asti a Kočkodlaka, jak v pět ráno odcházejí na autobus. Tedy Kočkodlak odcházela pryč (on je žena).

Nakonec přidávám video oné létající dvojice, které jsem našla na youtube.com Ale když je vidíte na živo, je to úplně jiný zážitek...

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře