Když studentíčci perlí

11. listopad 2011 | 20.09 |

Tentokrát se nejedná článek psaný v dřívejěších letech či měsících, ale o článek psaný na základě "zážitku z minulých deseti dnů.

Co napsat, aby ten článek nevyzněl pouze jako snůška nejapných nadávek. Kdyby šlo pouze o maturitní ročník, tak si pískám, ale ona to k mé smůle není jen škola. Nicméně, teď mě ta škola, spolužáci a někteří profesoři nadzvedává ze židle. Dnešek tomu nasadil korunu, takže možná proto budu působit trochu víc nepříjemně.

Je zvláštní sledovat vývoj spolužáků. Někteří přijdou na střední školu s tím s nějakou iluzí, mají představy o svém budoucím životě a nechtějí ty čtyři roky jenom promarnit. Jiní tam přijdou s myšlenkou, že se k té maturitě nějak "propracují" a nebudou se proto moc namáhat. Už jsem se o tomhle ve svých článcích zmiňovala několikrát. Štve mě skutečnost, že těmto flákáčům to i prochází a doplácejí na to ti, kteří tu školu vážně berou. Dobře, odpustím si tyhle rádoby chytré řeči a popojedu.

Již na začátku prvního ročníku nám profesorka oznámila, že ve čtvrtém ročníku bude chtít seznam naší četby k maturitě. Studuji obor knihkupectví a máme klasicky český jazyk, ale pak také světovou literaturu, nauku o knize a naučnou literaturu. Profesorka po nás vyžaduje značný rozhled v literatuře a pokaždé, když probíráme jakékoliv období, tak nám vždy doporučí díla, která bychom zvládli přečíst, a byla by pro nás srozumitelná.

Ok, to by neměl být problém, řeknete si. Jako knihkupci se také musíme orientovat v bibliografii, a proto jsme si celé ty čtyři roky měli vypisovat jednoduchou bibliografii, kdy stačí opsat autora, název knihy, nakladatelství, místo a rok vydání, někdy chce i překladatele. Je to práce na pár vteřin. Dočtu knížku, otevřu si ji na poslední stránce a opisuji. Jenže, i s tímto mají někteří adepti problém. Na konci minulého týdne jsme onu zmiňovanou, našlo se pár takových, kteří se nenamáhali ani s touto maličkostí. Proč taky, že? Jednou variantou byl všudypřítomný internet či hloupí spolužáci, kteří četbu na požádání poslali. Ano, hádáte správně, že oním pitomcem, co svoji čtyřletou práci poslal, jsem byla já. Ale copak jsem krucifix měla dodat, ať nic nekopírují?

0pt; font-family:"Times New Roman","serif"">V životě by mě nenapadlo, že se najde inteligent, co to bez úpravy zkopíruje. V četbě jsem měla 110 knížek a výslednou známkou byla dvojka. Onen kopírák dostal trojku. Nechápu však jedno. Čte hodně, pořád ho vidím s knížkou, tak proč si to neopíše?

Mrzelo mě to a nadávala jsem si do pitomců. Sice, když se jeho kopírovací snažení projevilo, protože jsme si četbu porovnávali, tak mi pak na chatu psal, že pokud bude mít profesorka poznámky a z něčeho někoho obviňovat, přizná se. Ale myslím, že i kdyby na to došlo, tak jí to bude jasné. On měl jen 48 knížek, stejnou úpravu, měla tam i četbu, která jeho nátuře neodpovídá a profesorka to ví, protože po hodině za ní chodí a knížky, které má, tak jí je ukazuje, ale většinou se jedná o knížky, které se světovou literaturou mají společného tolik asi jako...momentálně mě žádné přirovnání nenapadá. Přesto se však nic nedělo, profesorka četbu vybrala, prohlédla, oznámkovala a vrátila nám ji.

Mrzí mě to doteď a říkám si, jak se takový člověk mohl dostat na střední. Není to totiž jediný případ. Do školy se neučí, referáty má pořád okopírované z wikipedie, opět bez jakékoliv úpravy. Všichni profesoři na něj špačkují, němčinářka mu věčně spílá (maturuje z němčiny, máme povinné dva jazyky). Ale hloupý přitom není, sice má dys, ale když chce, tak se naučí, jinak na to kašle.

Dalším bodem jsou dva spolužáci, jeden ztracený případ, jeden případ na zabití. Ehm, jaký je v tom rozdíl? Nebudu je rozebírat, na to nemám náladu, jen podotknu, že tito dva spadají do těch, kteří do školy chodí, pouze když nepíšeme testy anebo když mají náladu. Když se jim snažíme domluvit, tak nám to hezky odkývou, pár dní chodí, ale pak stejně zase spadnou do svého režimu. On by jim člověk i věřil, ale když nemají v omluvném listu žádné razítko, jenom samé jednodenní nemoci jako je nevolnost, migréna či rýmička, tak se nedivte, že ostatní prskají. Vtipné je, že na ně nadávají i profesoři, hlavně angličtinář a mnou zmiňovaná profesorka na světovou literaturu, ale nedělá se nic proto, aby začali do té školy chodit. K čemu slova, když nemají žádnou váhu. Mohu tu psát takovéhle články, ale k ničemu to nepovede.

Smutné je, že onen angličtinář už kolikrát prohlásí, že jednoho ze dvou expertů (párkrát jsem se o ní taky už zmiňovala) k maturitě nepustí, když tam není, má rýpavé poznámky, a když jsou ostatní zkoušení, tak ona nic, jen k ní poznamená: "Vy byste mi stejně zase nic neřekla, takže nebudeme plýtvat časem." A opět nic. No řekněte, je to fér?

Již nějakou dobu se řeší maturitní ples a upřímně...jsem ráda, že nejsem v plesovém výboru. Máme tam dvě slečny ze třídy, které řešením všeho okolo plesu zabijí dost času a navíc je to stojí pěkné nervy, protože naše škola na minulém maturitním plese dost prodělala a dnes jsme se dozvěděli, že nám dá nula nula prd, což znamená, že si maturanti musí platit svoje lístky a naše rodiny také. To by mi ani tak nevadilo, ale přijde mi nefér, že profesoři a jejich doprovod to mají zadarmo.

Asi se vám to bude zdát krátkozraké, řeknete si, že bych měla držet tlamu a být jim vděčná, ale proč to není obráceně? Dobrá, to, že to mají zadarmo profesoři, ještě skousnu, ale proč má jít zadarmo jejich doprovod?! Na normálních školách si to studenti platit nemusí, ne tak my...nu, řekla bych, že bude ještě veselo neb, jak kdysi někdo pravil, tak: "Ještě nekončíme dámy a pánové! Show teprve začíná."

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Když studentíčci perlí jejdatojemivec 12. 11. 2011 - 16:32
RE: Když studentíčci perlí lúmenn 12. 11. 2011 - 18:40
RE: Když studentíčci perlí aailyyn* 03. 12. 2011 - 18:35
RE: Když studentíčci perlí cartkovova 22. 10. 2012 - 20:42