Přípravy na ples vrcholí...

25. listopad 2011 | 19.56 |

Nyní již chápu, proč maturitní třídy pokaždé tolik úpí, když vymýšlí všechny podrobnosti k maturitnímu plesu. Na jednu stranu se jedná o večer, který máme pouze jednou za život, na stranou druhou jde o záležitost, která dělá v třídách rozbroje. Dokáže rozvířit i jindy klidné vody. Neustále slyším, jak je to ve všech třídách stejné, ale pořád tomu tak nějak nemohu uvěřit. Lidi ve třídě se zanjí čtyři roky, ale se zvládneme pohádat i kvůli maličkostem. Na počátku příprav, to ještě šlo, ale teď? Nejdřív se prolije krev a slzy, a potom se přinesou bílé růže na usmířenou a omluvná slova pohladí po duši. Je to takový začarovaný kruh, a dokud nebudou všechny přípravy hotové, nic se zřejmě nezmění.

Když si vzpomenu, jak moc se řešila místa na sezení, jak moc se s tím vším slečny, které nás zastupují na plesovém výboru, navztekaly, nakonec to vyřešily, ale těch nervů. Ale společnými silami nakonec za nás místa na sezení vybojovaly, a teď když se na to dívají zpátky, prohlašují, že to nic nebylo. Možná nebylo, ale těch naštvaných pohledů, které nasazovaly po každé poradě...prostě ples. Nejsmutnější na tom je, že naše škola nám nedá ani korunu, což znamená, že ples musíme zaplatit z lístků atd. Nicméně, teď se snad začíná rýsovat na lepší časy, tudíž bude změna k lepšímu. Neochota dát nám peníze pramení z toho, že na minulých maturantech prodělali a nemají nazbyt, navíc teď probíhala rekonstrukce školy...takže tak nějak celkově máme v tomhle smůlu.

Dalším neodmyslitelným bodem programem je předtančení, pak následuje tančení s profesory a rodiči, ale také všemi dobře známé půlnoční překvapení. Vzhledem k tomu, že žádná třída nebude mít předtančení, tak je potřeba mít alespoň to půlnočko. Jenže problém je, že je nás ve třídě málo, neb nás profesoři značně od prvního ročníku protřídili a zbylo pouze pár vyvolených, i proto je problém vymyslet něco pořádného a nepomáhala tomu ani skutečnost, že se nedokážeme na ničem shodnout. Ale nic není tak černé, jak to vypadá.

Uznávám, zábava poté, co skončí hlavní zábava je už trochu o něčem jiném, ale vzhledem k tomu, že potom na tenhle večer budeme vzpomínat celý život, myslím, že i půlnoční překvapení by mělo mít nějakou úroveň. Neříkám dokonalé, je to především o té zábavě, uvolnění a zapomenutí na faktu, že nás po plese čeká opět maturitní utrpení, ale nemusíme si při něm uříznout ostudu. Půlnočko se řešilo hodně, ale nakonec si dovolím tvrdit, že tak špatné nebude. A to, i přestože se náš nápad bude některým asi zdát trapný.

Každopádně se na náš maturitní ples těším a jsem na něj zvědavá. Přípravy pomalu, ale jistě vrcholí, dnes jsme dostali do rukou lístky. Většina holek má šaty, já taky a jediné, co ještě zbývá na trénování je právě ono půlnoční překvapení a sakryš. Zapomněla jsem na tančení s profesory, které se řešilo taktéž nedávno. Překvapilo mě, že se do toho nikdo nehrnul, a to ani dívčina, která do tanečních chodila, ale vzhledem k tomu, že z každé třídy měli být alespoň tři studenti. Přihlásila jsem se. Jen jsem netušila, že na mě padne můj matikář. Ironie osudu, vezmu-li v úvahu, jak jsme si navzájem celou tu dobu zpestřovali životy. Jako bonus navíc se s profesory bude tančit Waltz a s rodiči Valčík. Jediným problémem je, že trénování by probíhalo místo vyučování, tudíž by se to muselo udělat buď během německého jazyk, z něhož nematuruji anebo v nějakých volných hodinách.

Nu což. Uvidím, jak ten ples nakonec dopadne. Plánovat můžeme, ale mám zkušenost, že se plány před termínem ještě změní.

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře