Neviditelný sluha

5. prosinec 2011 | 19.41 |

Shrbená záda, bolavá hlava a v srdci čerstva rána.
Děláš svoji práci a očekáváš reakci.
Dostane se ti však jen prázdných slov.

Přivítáš je slovy, která pulzují nadějí:
"Hle, mám uklizeno a dokonce i navařeno."
Pak vrhnou se ke stolu jak hladová zvěř,
zbude po nich jen smutný vzdech.

Odejdou od stolu, zanechají prázdnotu.
Berou, ale sami nedávají,
za vzduch snad tě mají.
Jednou pomoct musí a už skuhrají.

"Vynes odpadky, ukliď po sobě,
vždyť víc nechci po tobě. Tak proč je to tak složité?"


"Proč? Vždyť tys paní domu, tys ten sluha!
Mým úkolem učení, mým úkolem objevování.
Úklid a pomoc, to moje parket není."

Dítě odchází s hlavou hrdě vztyčenou,
Zatímco ty tu stojíš s duší bolavou.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře