Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

monica otmili: To víš, že nezapomenu, úžasný den a doufám, že se ještě několikrát poobně zopakuje jiným křtem. já to doma vydýchávala ještě v půl jedné, zkrátka krásný zážitek. Ano, Standa překvapil, názor taktéž poupraven. Dost ráda jsem poznala Dubious Cat, Cirrat, Sikara, Malkiela i ostatní.

Hele prababi, ale za to metro tak úplně nemůžu!