Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

evi: Knížka vypadá vážně úžasně, myslím, že jste na tom Edith i vy všichni zúčastnění odvedli skvělou práci, která vás může po právu hřát u srdce Věřím ti, že máš teď pocit, že to psaní přece jenom k něčemu je.
Jak tak čtu malkiela, tak si skoro říkám, ještěže na ty akce nechodím - by ze mě asi byla "paní evi" A ze Standy řečeného "anketa nedopadla tak, jak jsem chtěl, a proto ji budu ignorovat" (jakási poslední úsměvná akce kolem autorského klubu, kterou jsem zachytila na srdci blogu) je skoro lamač dívčích blogerských srdcí, to jsou mi věci, no prostě samé zajímavé zprávy
Jinak já se hrozně těším, až tě třeba s těmi vlasy někde náhodou potkám v Praze, protože tebe si asi vážně nejde splést