Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

temnářka: Zatím asi nejlepší, co jsem od tebe četla. Osobně bych měla výtku jen k tomu opakování slov (měsíc, měsíc, měsíc, luna, luna). Působí to na mě dost rušivě.
Jinak z básně dýchá velmi příjemná atmosféra.