Válka bohů (2011)

16. únor 2012 | 22.05 |
› 

OlympDůvodů proč jsem se na tento snímek dívala, je hned několik. Ale prvním a nejdůležitějším je skutečnost, že Válka bohů použila jako zdroj svého vyprávění řeckou mytologii. Jakožto někdo, kdo má tuto tématiku rád, zabývá se jí a pořád se má, co učit, se ráda podívám na něco, co na tomto odvětví postavilo svoje základy. Uznávám, velkofilmy tohoto druhu nejsou zrovna hodnověrným zdrojem informací, ale jsou zajímavým způsobem, který může diváka na Řecko navnadit. Anebo ho odradit. Vyberte si.

Nemohu zapomenout na starý Souboj titánů, který se taktéž dočkal remaku a upřímně řečeno, hodně nepovedeného remaku. Dalším na řadě bylo mnoho filmových zpracování o krásné Heleně a Parisovi. Potom fantasy filmy, které si s řeckým světem dosti pohrávají a přizpůsobují si ho k obrazu svému. Například takový Percy Jackson. Někteří ho proklínají, mně se celkem líbil. Potom si vzpomenu na příběhy o Spartacovi, 300: Bitva u Thermopyl, která by si zasloužila samostatnou kapitolu ve filmové kinematografii, Herkules, za inspiraci Řeckem by se dala považovat i Xena, ale to jen hodně s velkou, velkou, velkou rezervou.

Je mnoho filmů anebo dokumentů, ale dávám přednost klasickým naučným knížkám anebo historickým románů. Nicméně když už si režiséři dovolí vzít za inspiraci něco tak velikého jako je Řecko a jeho dějiny měli by se určitých faktů držet. Popřípadě si takhle velké sousto nebrat a zůstat u toho čemu rozumím. Chápu, že mně se to hezky kecá, ale vždyť se na ty skvosty nedá mnohdy ani dívat.Olymp 2

Příběh začíná vizí panenské věštkyně, která není moc růžová, obzvlášť pro lidstvo. Věštkyně se jmenuje Faedra (Freida Pinto – můžete ji znát z filmu Milionář z chatrče) a právě ona by mohla vědět, kde je luk Epirus, jež potřebuje král Hyperion (Mickey Rourke – Iron Man 2, Sin City, Muž v ohni)k tomu, aby mohl osvobodit Titány. Ve své vizi Faedra spatří vesnického mladíka Thesea (Henry Cavill – Hvězdný prach, Tudorovci, Tristan a Isolda). Věštkyně je sice jen jedna, ale pro oklamání nepřátel jsou s ní tři další, pro oklamání nepřátel.

Jakmile se lidé dozvědí o Hyperionově plánu, začnou opouštět své domovy a odcházejí se ukrýt k hoře Tartaros. Ne všem se podaří utéct, a tak když se Hyperion dostane do města, kde dřív žil Theseus se svoji matkou, tak tam najde těch, kteří se nestihli včas ukrýt. Mezi nimi je také Theseova matka, kterou zajme samotný Hyperion. Mladík se k ní snaží dostat, ale nepodaří se mu jí zachránit a vidí, jak jí Hyperion zabijí. Potom začíná hon za lukem Epirus a jde tu v podstatě o to, kdo s koho.

Nicméně i zde je pár světlých momentů, které je třeba vyzdvihnout. Pořád je to však jen pár záblesků, jež nemohou celý film zachránit. Po dodívání jsem byla hodně rozladěná a otrávená. Tenhle pocit pořád přetrvává. Jdete na něco, co má být velkolepé, navnadí vás reklamy a upoutávky a pak dostanete absolutní nic. Místo šťavnatého pomeranče vám prodají jenom seschlý a šedivý pomeranč, který je již potažený plísní a vy to zjistíte až poté, co po příchodu domů vyndáte pomeranč z lákavého balení.

zeus a theseusOsobně se mi líbil úvod a vidění kněžky Faedry a její krytí, které jí zajišťovaly její sestry. Nicméně, nechtěla bych skončit tak jako ony. Člověk musel obdivovat jejich oddanost, mohly utéct, nechat ji tam anebo utíkat s nimi a zachránit se. To, co jim potom udělal Hyperion...dodalo to příběhu energii, která mu po celou dobu chyběla. Stal se živým. A divák si říkal, jo, pro tohle jsem si Immortals pustil.

Zaujala mě role Theseovy matky, která byla sice krátká, ale taktéž chytlavá. I ona trpěla krutými ranami osudy, pocítila na vlastní kůži opovržení lidí, s nimiž žila a nemohla proti tomu nic udělat.

Potom zaujmou ty části, které se odehrávají na Olympu. Pokaždé jsem si říkala, škoda, že jich nebylo víc. Byly tam dané opravdu minimalisticky a ani moc nedaly prostor řeckým bohům, aby se víc projevili. Diovo nařízení, že žádný z Bohů nesmí lidem pomáhat, jsem z části chápala a i vysvětlení proč tomu tak má být bylo logické. Jenže, pořád nemělo takovou váhu, aby si člověk řekl, jo, teď tomu věřím. To byl důvod, proč nezasáhli a nechali to všechno doběhnout až do extrémů.

Ještě zaujal závěrečný souboj Thesea s bestií, který pak končil příchodem Olympanů a jejich závěrečným střetem s Titány. I počáteční nastínění legendy zapadalo mezi to lepší, co příběh nabízel. Pořád to však bylo jen o tom, že se tam hromadně vraždí a jsou tam podrobné záběry na vojáky jdoucí na porážku. Ani ten souboj Hyperionových vojáků a těch dobrých nebyl nijak chytlavý. Možná tak ještě vyzdvihnu Theseův proslov, ale jinak ničím nevynikal. Až moc to připomínalo ovce jdoucí na porážku. Záběry na bitvy byly sice efektní, ale nepřipoutaly diváka k sedačce. Neuchvátilo mě to tolik jako v 300: Bitva u Thermopyl či v seriálu Spartacus: Krev a písek. Teď je tolik podobných snímků, že by se režisér Války bohů musel snažit o hodně víc, aby upoutal.

Problémem byla i určitá topornost postav. Krom hlavních vás ostatní nezaujaly. Udržela jsem krále Hyperiona, Faedru, kněze, který pak našel kněžčiny sestry v býkovi, zrádce, ale tady je problém, že si nevzpomenu na jméno. Měl fascinující roli, ale něco jí chybělo. Thesea a jeho matku a toť vše. Ostatní filmem jednoduše prošli a byli zapomenuti. Pro ten okamžik je divák v paměti udrží, ale pak je jednoduše zapomene. Neuchvátí ho.

O efektech a dobře zvolené hudbě snad mluvit nemusím, to je samozřejmostí takovýchto snímků. Jenže když už díváte na další 3D film, jichž je v těchto dnech spousty a obzvlášť s takovouto tématikou, chcete prostě víc.

Zdroj obrázků: Moviezone

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře