Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

nel-ly: Popravdě si to neumím moc vysvětlit ani zařadit a vůbec netuším, co si o tom myslet...
Připadá mi to spíš jako začátek nějaké pohádky (pohádkového hororu), kdy víla láká chudáka honzu do svého jezírka, které se promění v bažinu... no jo, ony pohádky od Nqěmocný jsou hororový a na mě to zanechalo stopy
líbí se mi začátek, to opravdu zní, jak vytržené z nějaké starší (chápeš, ne? ten jazyk je takový jiný) pohádky, a konec zase zní jakoby pohádka (nevím, co s ní furt mám) vyrostla a stala se sarkastická, uvědomila si, že když ho nenaláká, tak ať si trhne
jestli ti to nedává smysl, tak je vedro

---
nel-ly.blog.cz