Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

inenaso: Nevím, ale já tvoje pocity nemám. Jezdím vlakem, jezdím autobusem a vždycky jsou řidič i průvodčí velice milí, obchodní centra samozřejmě navštěvuji, ale zatím tam nikdo nikoho neušlapal. Vážně nežiji na měsíci,.. Dnes jsem byla samozřejmě naštvaná, když měl vlak výluku, a já neodjela kam jsem chtěla, ale proč jsem si to nezjistila včera? (To byla víc moje chyba jak ČD)