Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

temnářka: Mně osobně to stále, nevímproč, přijde víc jako próza než jako poezie. Tím způsobem, jakým je to napsáno.
Já osobně bych to trochu proškrtala, v půlce jsem začala ztrácet pozornost.
Ale líbí se mi atmosféra toho dílka. A vybrala si půvabnou ilustraci.

---
www.temnarka.blog.cz