Jeden život končí, ...
druhý začíná...

Oko písaře se ve mně skrývá,
v temnotě půlnoční hraje báseň má.

Plameny olizují papír můj,
brk jen hbitě mrská,
pouze svit vesmíru mě může zastavit...

nel-ly: Líbí se mi především v druhém odstavci, od.... Jenže teď už dospěl. Pochopil. Hledali úkryt... (nějak mi to nejde zkopírovat, envím proč), takhel bych si vysvětlila náboženství tak, abych se tomu nemusela podle zvyku ušklíbat atd.
představa je to moc hezká a uklidňující, stejně jako celá povídečka a symbolika katerdráli a náboženství je mco povedená, i když je to takhle kraťoulinké )) šikovná Polgarka