Jeden život končí, ... druhý začíná...
Oko písaře se ve mně skrývá, v temnotě půlnoční hraje báseň má. Plameny olizují papír můj, brk jen hbitě mrská, pouze svit vesmíru mě může zastavit...
Pokusím se vás neunudit zdlouhavými řečmi k příběhu, snad jenom, že nejtěžší na téhle povídce bylo vymyslet název. S tím se pokaždé peru nejvíc. :-) Porzatím však přeji příjemné čtení.